Vzpomínka na Erazima Koháka

Vzpomínáme na osobnost nedávno zesnulého Erazima Koháka, který v roce 2017 přebíral na půdě naší univerzity čestný titul doctor honoris causa. Kolegové z FF UJEP sepsali krátké pojednání o hodnotách, které Erazim Kohák za svého života zastával a vyzdvihoval. Podotkněme, že zejména myšlenky, týkající se etických otázek a politické filozofie, jsou v jeho podání velmi inspirativní a aktuální. Tak šťastnou cestu ke hvězdám, pane Kohák!

Erazim Kohák se narodil v roce 1933 v Praze Miloslavu a Zdislavě Kohákovým. Jeho otec byl sekretářem akademické Ymky, národní socialista, za války aktivní v odbojové skupině PVVZ, maminka byla učitelkou, rovněž činnou v Ymce a v odboji. Oba rodiče byli za války vězněni v koncentračních táborech. V březnu 1948 celá rodina emigrovala nejprve do Německa, později do Spojených států.

Erazim Kohák vystudoval filozofii a teologii na předních amerických univerzitách, stal se profesorem na univerzitě v Bostonu. Už jako student se rozhodl, že vedle vystudování filozofie a teologie zůstane Čechoslovákem v Masarykově smyslu. Také si už ve studentských letech uložil praktický úkol: cokoliv napíše a vydá anglicky, napíše a vydá i česky. V jeho bibliografii lze vysledovat, že závazek dodržel. Dokonce v něm pokračoval i po roce 1990, kdy se po 42 letech vrátil zpět domů.

Máme-li stručně zhodnotit jeho přínos filozofii, společnosti a demokracii, je třeba vyzdvihnout zvláště:

  • Překladatelskou práci. Zprostředkoval tak vstup zejména české filozofie anglofonním čtenářům, a to včetně filozofie, vůči níž měl kritický odstup.
  • Práci na poli fenomenologické filozofie. Zde navazoval zejména na Husserlovo pojetí fenomenologie jako přísného a přesného uvažování o světě a vědomí, které vychází z fenoménů, v nichž se nám věci a svět dávají a otevírají. Uvažoval také o sdílených strukturách hodnot a smyslu, prostřednictvím nichž svět vidíme, zakoušíme, hodnotíme a jednáme v něm. Jeho fenomenologie se prolíná s hermeneutikou porozumění a čtení smyslu přírody, lidského světa i dějin, a se stěhováním metafor, ovšem se značným odstupem od Heideggerovy existenciální hermeneutiky, kterou považuje za zavádějící a temnou.
  • Rozvíjení české a československé filozofie. Kohák navazoval zejména na Masaryka a to v důrazu na srozumitelnost, praktičnost, pracovitost, na etické zásady, kterými bychom se měli řídit ve filozofii i ve veřejném životě. Inspirován byl i Masarykovým pojetím humanitní demokracie a důrazem na věcné, střízlivé, osvícenské filozofování.
  • Promýšlení etických otázek. Člověk má hledat smysl, má se snažit myslet a mluvit pravdivě, rozhodovat správně. Hledání, rozhodování i jednání není jednou pro vždy dané, ale je celoživotním úsilím a procesem. Proto má člověk mít odvahu veřejně vystoupit s určitými názory a otázkami, i když s ním většina nesouhlasí nebo je proti. V tomto smyslu byl kritický v mnoha směrech k našemu polistopadovému vývoji. Kohákova etika ale byla zejména ekologickou etikou. Šlo mu o přiblížení základních ekologických koncepcí, včetně biocentrické, hlubinné, či Schweitzerovy úcty k životu. Zcela fundamentální byl apel na uskromnění člověka.
  • V politické filozofii navazoval na Masarykovo demokratické myšlení, ale také na americký pragmatismus, transcendentalismus a personalismus. Zdůrazňoval význam diskuse, férovou argumentaci, kritické přezkoumávání vlastních pozic i pozic protivníka. U každé filozofie se ptal: Z čeho vychází? Na čem je založena? K čemu vede?

Erazim Kohák, který sám sebe jmenoval dělníkem na vinici páně, završil 8. února svou životní pouť. Odešel člověk inspirativní a inspirující, který obohatil česk(oslovensk)é filozofické i politické myšlení a zasloužil se o česk(oslovensk)ou demokracii. Za to mu patří náš vděk.

Klademe si za čest, že v březnu 2017 přijal prof. Erazim Kohák čestný titul doctor honoris causa Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

V Ústí nad Labem dne 10. 2. 2020                                                    Martin Šimsa a Jan Musil