Newsletter Universitas: Posudky prací. Pro koho je vlastně děláme a jak je správně psát?
Další pravidelný newsletter Magazínu vysokých škol Universitas přináší řadu rozhovorů a publicistiky. Najdete ho zde.
Téma, které přitahuje debaty, i když ty se o něm většinou vedou jen neoficiálně v kancelářích nebo u kávy: posudky diplomových prací. Týkají se všech akademiků a akademiček – minimálně nějaký v minulosti obdrželi, pravděpodobně ale také museli nejeden napsat. Posudky jsou zdrojem frustrace, etických dilemat i sporů na pracovišti a mají moc ovlivnit budoucnost studujících ještě dekády poté, co ze školy odešli. Jen málokterý dokument má tolik různých čtenářů a čtenářek s tolika různými agendami – pro studující je to zdroj přípravy na obhajobu, pro budoucí zaměstnavatele nezávislá zpráva o práci studujícího, pro školu často i doklad řádnosti studia a pro novináře nebo veřejnost mnohdy i oficiální zdroj informací.
Od doktorandů už dnes čekáme mnohem víc než jen dobrý výzkum. Musí umět i marketing a rozumět právním aspektům
V minulosti se doktorandská činnost soustředila hlavně na laboratorní výzkum, dnes se ale od studujících vyžaduje mnohem víc, říká v rozhovoru Suzanne D. Turner, profesorka z Univerzity v Cambridge, působící též na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Molekulární a buněčná bioložka specializující se na dětskou onkologii je řešitelkou projektu FANTOM, spadajícího mezi evropské programy Marie Skłodowska-Curie Actions. Jeho smyslem je posunout výzkum zaměřený na takzvaný anaplastický velkobuněčný lymfom, ale také vyškolit novou generaci vědců a vědkyň schopných obstát před výzvami, které do výzkumu v jednadvacátém století přinesl rozvoj technologií i změny v oblasti financování.
Pavel Nováček: Vždy přijde černá labuť, něco, na co nejsme připraveni. Snažme se být nekřehcí
Několikrát jakoby předběhl dobu a svou prací naznačoval, co se bude dít a kde nás jako lidstvo v budoucnu čeká nějaká potíž. Vystudoval ochranu životního prostředí v letech, kdy to spíš než atraktivní bylo divné, specializoval se na globální environmentální problémy a výzvy a udržitelný rozvoj už v čase, kdy o něčem takovém mnozí z nás nejenže nepřemýšleli, ale ani neslyšeli, a dokonce založil studijní obor Mezinárodní rozvojová studia. Takže s kým jiným než s docentem Pavlem Nováčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vést rozhovor o tom, kam náš svět spěje a jak si v něm stojíme.
Smetana: „Publikovaná literatura je systematicky zkreslená směrem k pozitivním nálezům“
Jak často lze skutečně zopakovat výsledky publikované ve špičkových vědeckých časopisech? A nakolik jsou studie, které formovaly naše chápání například jaderného odstrašování nebo postojů k jaderným zbraním, robustní i v dnešním geopolitickém kontextu? O otevřené vědě, replikacích výzkumu i dopadech generativní AI na fungování akademického prostředí s docentem Michalem Smetanou z Institutu mezinárodních studií FSV UK, laureátem Ceny Neuron, vedoucím Peace Research Center Prague a hlavním řešitelem projektu Evropské výzkumné rady (ERC).
Chcete takové newslettery dostávat pravidelně do schránky? Přihlásit odběr si můžete tady.
Foto: archiv MU