Nestůj a pojď

Stu­dent­ky obo­ru Kurá­tor­ská stu­dia FUD UJEP zvou na ver­ni­sá­že výstav v rám­ci roč­ní­ho výstav­ní­ho cyk­lu „Nestůj… a pojď!“, kte­rý před­sta­vu­je vizu­ál­ní tvor­bu sou­čas­ných uměl­ců. Cyk­lus zahr­nu­je Gale­rii Ram­pa a Bill­bo­art Galle­ry.

Len­ka Glis­ní­ko­vá: PICS OR DIDN´T HAPPEN

5/4 — 1/5  2018

Gale­rie Ram­pa. Ver­ni­sáž 4. dub­na v 18 hodin.  / 4. patro Fakul­ty umě­ní a desig­nu  Uni­ver­zi­ty Jana Evan­ge­lis­ty Pur­ky­ně v Ústí nad Labem, Pas­teu­ro­va 9 / PO 10:00–18:00 h

Uměl­ky­ně Len­ka Glis­ní­ko­vá v Gale­rii Ram­pa roz­ví­jí svůj vlast­ní tech-nolo­gic­ký postup, kte­rý apli­ko­va­la ve své posled­ní klau­zur­ní prá­ci. Jed­ná se o sil­ně pro­ce­su­ál­ně upra­ve­né sním­ky, kte­ré svým pro­sto­ro­vým uspo­řá­dá­ním kore­spon­du­jí a nava­zu­jí na pro­stor gale­rie. Autor­ské foto­gra­fie Len­ky Glis­ní­ko­vé, dopl­ně­né o sním­ky nale­ze­né na inter­ne­tu, v divá­cích pod­ně­cu­jí otáz­ky, jak v dneš­ní době pro­bí­há sdí­le­ní infor­ma­cí a jejich kódo­vá­ní, či dekó­do­vá­ní. Obklo­pu­je nás kvan­tum infor­ma­cí a díky inter­ne­tu je dnes poměr­ně jed­no­du­ché jakou­ko­liv infor­ma­ci dohle­dat. Jak je to ale s jejich správ­ným poro­zu­mě­ním, dekó­do­vá­ním obsa­hu a roz­klí­čo­vá­ním kon­tex­tu vzni­ku?

Kurá­tor­ský tým: Hed­vi­ka Faj­ku­so­vá, Pavlí­na Nedba­lo­vá a Lucie Vosta­lo­vá

Gra­fic­ké zpra­co­vá­ní: Aleks Hue a Marek Bulíř / GDII

www

Anež­ka Mina­ří­ko­vá: FOREVER TOGETHER

5/4 — 1/5  2018

BILLBOART GALLERY. Ver­ni­sáž 4. dub­na v 17 hodin. Veřej­ný pro­stor před are­á­lem Fakul­ty umě­ní a desig­nu Uni­ver­zi­ty Jana Evan­ge­lis­ty Pur­ky­ně v Ústí nad Labem / Pas­teu­ro­va 9 / OTEVŘENO NONSTOP

Anež­ka Mina­ří­ko­vá, stu­dent­ka ate­li­é­ru Gra­fic­ký design a nová média na Vyso­ké ško­le umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé v Pra­ze, kte­rá před­sta­vu­je svou novou prá­ci s názvem FOREVER TOGETHER. Ve svém díle tema­ti­zu­je věč­nost a pomí­ji­vost času. S časem kaž­dý naklá­dá po svém, včet­ně vlast­ní exis­ten­ce. Jedi­né, co nás spo­ju­je, je konec naší ces­ty, kte­rý si vět­ši­nou nechce­me při­pus­tit. Sna­ží­me se tak o zane­chá­ní vidi­tel­ných stop na naší pla­ne­tě, kte­ré mají být naší neu­tu­cha­jí­cí při­po­mín­kou, důsled­kem naše­ho cho­vá­ní i odra­zem nás samot­ných. Ale mají být věč­né? Jako plas­to­vé lah­ve, kte­ré sys­te­ma­tic­ky zapla­vu­jí naši pla­ne­tu a jejichž exis­ten­ce zdá se být trva­lá? Nebo jako Egyp­ťa­ny posta­ve­né pyra­mi­dy či dokon­ce člo­vě­kem neo­vliv­ni­tel­ný chod slun­ce? Slun­ce je zdroj naše­ho bytí, jehož východ a západ nám urču­jí den, a jeho paprsky, kte­ré vyza­řu­je, dosáh­nou povrchu země za celých osm minut. „Pro­to jsem pou­ži­tý expo­no­va­ný papír vysta­vi­la po dobu dese­ti sekund zdro­ji svět­la, abych vytvo­ři­la sto­pu, jako jsou dva stí­no­vé obra­zy pro Bill­bo­art Galle­ry.“

Kurá­tor­ský tým: Niko­la Nová­ko­vá, Andrea Čer­ba­čes­ká, Anna Sou­ku­po­vá

Gra­fic­ké zpra­co­vá­ní: Aleks Hue a Marek Bulíř / GDII

www