Ministr zdravotnictví na FZS UJEP

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA

dnes o aktu­ál­ních téma­tech čes­ké­ho zdra­vot­nic­tví bese­do­val se stu­den­ty naší fakul­ty zdra­vot­nic­kých stu­dií. K dis­ku­zi o vzdě­lá­vá­ní nelé­kař­ských pra­cov­ní­ků a jejich kom­pe­ten­cích, zejmé­na se zamě­ře­ním na obo­ry, kte­ré jsou na FZS vyu­čo­vá­ny, tedy Ergo­te­ra­pii, Fyzi­o­te­ra­pii, Porod­ní asi­s­ten­ci a Vše­o­bec­né ošet­řo­va­tel­ství, se poté sešel také s děka­nem FZS UJEP, doc. PhDr. Zdeň­kem Havlem, CSc., a s rek­to­rem uni­ver­zi­ty, doc. PhDr. Mar­ti­nem Bale­jem, Ph.D.

FZS UJEP vzdě­lá­vá odbor­ní­ky v oblas­tech, kte­ré jsou klí­čo­vé nejen lokál­ně, pro budouc­nost naše­ho regi­o­nu, ale, dá se říci, glo­bál­ně, pro budouc­nost lid­stva. Sta­čí si pro­lis­to­vat pár sta­tis­tik svě­to­vé zdra­vot­nic­ké orga­ni­za­ce a zjis­tí­te, že 1 ze 7 lidí se v živo­tě musí vyrov­ná­vat s něja­kým dru­hem posti­že­ní. Že 86 % lidí, kte­ří potře­bu­jí pali­a­tiv­ní péči, ji bohu­žel nedo­sta­nou. Že kolem 50 mili­ó­nů lidí dnes ve svě­tě trpí demen­cí a že tohle čís­lo v nej­bliž­ších letech prav­dě­po­dob­ně dra­ma­tic­ky vzros­te. Při­čtě­te k tomu ty 4 děti, kte­ré při­jdou kaž­dou vte­ři­nu na svět a (nece­lé) dva lidi, kte­ří ze svě­ta nao­pak ode­jdou a máte výsle­dek: obo­ry věnu­jí­cí se zdra­vot­ní pre­ven­ci a péči budou potře­ba čím dál více.

Když se říká, že tech­ni­ka má budouc­nost, tak se mož­ná zapo­mí­ná dodat, že ano, ale že kdy­bychom více dba­li o své zdra­ví před i bez­pro­střed­ně po nemo­ci či úra­ze, spous­ta té tech­ni­ky by snad ani neby­la potře­ba. Roz­hod­ně ne ve zdra­vot­nic­tví.  Je totiž, ale­spoň všem, kdo měli někdy s (nejen) čes­kým zdra­vot­nic­tvím tu čest, nad slun­ce jas­něj­ší, že jed­ním z důle­ži­tých fak­to­rů, ovliv­ňu­jí­cích schop­nost udr­žet si zdra­ví či se uzdra­vit, je kva­li­ta zdra­vot­nic­ké péče. A ta sto­jí a padá s kva­li­tou zdra­vot­nic­ké­ho per­so­ná­lu. Kte­rá zase sto­jí a padá s kva­li­tou živo­ta všech těch vzdě­la­ných a obě­ta­vých sestři­ček, ošet­řo­va­te­lů, porod­ních asi­s­ten­tek, ergo­te­ra­pe­u­tů a ergo­te­ra­pe­u­tek. (Fyzi­o­te­ra­pe­u­ti a fyzi­o­te­ra­pe­u­t­ky sem samo­zřej­mě pat­ří také, ale nemů­že­me to říkat moc nahlas, pro­to­že by na nás potom v ordi­na­cích byli ješ­tě mno­hem přís­něj­ší.)

A pro­to (jako obvykle) věří­me, že kdy­ko­li bude mít pan minis­tr mož­nost zabo­jo­vat v poli­ti­ce za jaké­ko­li změ­ny smě­rem k lep­ším pod­mín­kám pro čes­ké zdra­vot­ní­ky, nebu­de se, tak jako mno­hé pohád­ko­vé bytos­ti, zaklí­nat hes­lem “Mha pře­de mnou, MHA za mnou…”, ale vzpo­me­ne si na všech­ny ty zapá­le­né stu­den­ty, kte­ří s ním dnes na FZS UJEP živě dis­ku­to­va­li. A zabo­ju­je za ně. A za jejich budou­cí paci­en­ty. Jako lev.

P. S. Straš­ně moc by nás zají­ma­lo, jest­li Mar­tin Hla­va­tý, stu­dent stu­dij­ní­ho pro­gra­mu Ošet­řo­va­tel­ství, obo­ru Vše­o­bec­ná sest­ra, během dis­ku­ze minis­tro­vi polo­žil otáz­ku, kte­rá, jak víme, pálí nejen jeho, ale i mno­ho dal­ších mužů, stu­du­jí­cích ten­to gen­de­ro­vě zce­la nevy­vá­že­ně nazý­va­ný obor… co mys­lí­te? Zeptal?