Veřejný prostor v Ústí nad Labem proměňují (ne)známí hrdinové - UJEP | Univerzita J. E. Purkyně

Veřejný prostor v Ústí nad Labem proměňují (ne)známí hrdinové

Za neznámými hrdiny v ústeckém veřejném prostoru stojí čím dál tím známější osobnosti spojené s ústeckou univerzitou a dalšími ústeckými kulturními institucemi.

O co jde? Odborně řečeno o ukázku tzv. participativní demokracie v praxi. A řečeno úplně obyčejně lidsky – o snahu vzdělaných a sebevědomých Ústečanů zasadit se o to, aby Ústí nad Labem nebylo jen strojem na bydlení, ale dobrým místem pro život. A to i na kolejích UJEP, kde vznikla první ze série nástěnných maleb věnovaná slavnému ústeckému rodákovi Heinzi Edelmannovi, dvornímu ilustrátorovi The Beatles. Ten se v pozici uměleckého šéfa při tvorbě slavného filmu Žlutá ponorka inspiroval právě městem Ústí nad Labem, ve kterém do svých 12 let žil.

Iniciátorkou cíleného oživování veřejného prostoru je Michaela Valášková, dlouholetá spolupracovnice Pedagogické fakulty UJEP, zvolená mimochodem pro své občanské aktivity jednou z osobností roku 2019 Ústeckého kraje. Nejde o první projekt, který v Ústí zrealizovala. Po loňské úspěšné a i mezinárodně mediálně reflektované instalaci portrétu tzv. “Atomové holčičky” na fasádě jejího rodného domu v Masarykově ulici se, za pomoci Domu zahraniční spolupráce, podařilo získat prostředky a povolení k probarvení městské šedi na dalších místech.

Pod názvem “Malá místa ve velkém městě” vznikají v Ústí street artové malby lokálních umělců. Nevzhledné zdi na nábřeží Labe se oblékají do veselého hávu navádějícího svou tematikou “natvrdlejší” našince k tomu, jak neuvíznout v negativitě a navzdory pohnuté minulosti dobře a zdravě žít v krajském městě protnutém mohutnou řekou a zároveň nejdelší a nejatraktivnější evropskou cyklostezkou. Bohatýrsky rozverná malba autorů Štěpána Jiráka a Jakuba Palána na zdi u střekovského dětského hřiště zase naopak doplňuje paletu sudetského životního stylu o (k akutnímu útěku z reality vždy připravenou) krajinu fantazie plnou pudinkových kopců, lízátkových stromů a hub z marcipánu…

O tom, které další neznámé hrdiny Ústí nad Labem brzy pozná, si můžete přečíst ve svižném a otevřeném rozhovoru pro Hlídacího psa.

My tu chceme na závěr poukázat ještě na jeden rozměr této pro Ústí a jeho rozvoj mimořádně progresivní záležitosti. A tím je skutečnost, že Míša není na realizaci projektů sama. Kolem ní, vedle ní, před ní i za ní je spousta dalších osobností, bez nichž by projekty nevznikly nebo se nedotáhly do konce. A zajímavé je, že od většiny těchto lidí vedou, byť třeba již jen nepřímo, červené nitky k naší univerzitě. Ať už jde o samotnou Michaelu Valáškovou nebo o studenty UJEP, které vyzvala ke spolupráci, o Martinu Liškovou a další umělecké osobnosti z FUDu, ředitele městského archivu Petra Karlíčka nebo pracovníka ústeckého muzea Martina Krska, kteří mají oba návaznost na naši filozofickou fakultu, či ředitele Správy kolejí a menz UJEP Tomáše Krause, který odvážně poskytl kolejní zeď pro výše zmiňovaný první “murál” – téměř všichni lidé, zamíchaní do spolupráce na některém z těchto počinů, jsou nějak svázáni s UJEP.

Jsme na to hrdí. Protože si, zcela neskromně, myslíme, že právě i díky tvůrčímu prostředí, které univerzita v Ústí nad Labem poskytuje, tu žijí vzdělaní, sebevědomí a aktivní lidé, kterým není jedno, jak veřejný prostor v jejich městě vypadá, funguje a rozvíjí se. A jsou za to také ochotni převzít osobní zodpovědnost. Tohle je jeden ze zásadních pozitivních vlivů univerzit na rozvoj měst a krajů. Vliv na rozvoj společenské odpovědnosti jednotlivců. Není sice hned jednoduše měřitelný, ale po čase bývá vidět právě ve veřejném prostoru. Pevně doufáme, že tomu tak, a to v čím dál tím větší míře, bude v Ústí a v celém Ústeckém kraji i nadále.