Trojúhelník názoru: Tři pohledy na problematiku AI

Jsme s nástupem chatbotů na prahu nové doby? Mění nástroje umělé inteligence naši představu o kreativitě? Je žádoucí být ve vztahu k umělé inteligenci zdrženliví? A co se díky jejím nástrojům mohou naučit studenti a studentky? Nejen o těchto otázkách diskutovali etička a estetička Barbora Řebíková z filozofické fakulty, bioložka Michaela Liegertová z přírodovědecké fakulty a odborník na audiovizuální kulturu a komunikaci David Kořínek z fakulty umění a designu. Otázky jim kladl Pavel Raška, prorektor pro internacionalizaci UJEP. 

Začněme vaší osobní zkušeností. Je pro vás lákavé nástroje umělé inteligence vyzkoušet nebo jsou pro vás spíše objektem studia, který z dálky pozorujete?

David:  Tak například chatbot používám denně na nejrůznější činnosti, ať už pro pedagogické nebo teoretické rady, nebo pro každodennosti, když třeba potřebuji zjistit, co by se dalo dělat s potravinami, které mám v lednici.

Michaela: Já jsem do těchto technologií nadšená a přistoupila jsem k nim jako k experimentu sama na sobě. Snažím se velmi aktivně sledovat, které nástroje vznikají, jak fungují, a zjišťovat, co mi dokážou dát. 

Barbora: Jak tomu ještě ne dostatečně rozumím, tak se spíše obávám, že ona denně využívá mě. (Smích) Používám internet, kreditní kartu, komunikuji s lidmi, denně jsou o mně sbírána data. Nicméně, ChatGPT také zkouším a zajímá mě, a to i proto, že jej začínají využívat naši studenti.  

Zmíněný chatbot ChatGPT se stal pro mnohé v posledních měsících synonymem umělé inteligence samotné. Je skutečně přelomový? 

M: Je, v tom ohledu, že poskytuje  rozhraní, které umožňuje i běžnému člověku s tímto modelem komunikovat. Byla mu vývojáři přiřazena role, aby působil jako úslužný, slušně vychovaný chatbot, který vám chce pomoc.

D: Může vás napadnout, že je to podobný přelom jako internet na začátku devadesátých let. Já bych to však spíše připodobnil objevu fotografie v devatenáctém století. Je potřeba k tomu přistupovat jako k novému médiu. Bojíme se automatizace a odchodu některých profesí. Ale tohle nás upozornilo, že umělá inteligence do nějaké míry může pracovat v oblasti tvůrčí činnosti.

Z vašich odpovědí vyplývá, že chatbot je spíše dalším stupněm rozvoje umělé inteligence. Vzpomenete, kdy jste se s jejími nástroji vědomě setkali poprvé?

B: To bylo asi v seriálu Black Mirror, v díle o sociálním kreditu [díl Nosedive, premiéra 21. 10. 2016], jak jej dnes podobně využívají v Číně. Je to ten díl, kde lidé dostávají až sedm ze sedmi hvězdiček v sociálních interakcích a jedním z výsledků je, že se pak strašně přetvařují.   

M: Myslím, že u algoritmy personalizovaného obsahu, když jsem si uvědomila, že najednou vídám reklamy na věci, které jsem předtím googlovala. Tehdy jsem pochopila, že tam něco „inteligentně“ pracuje se zadávanými informacemi.

D: Já jsem trochu starší pro mě to bylo někdy v roce 1986 nebo 1987, kdy jsem měl první počítač. A tehdy mě napadlo, že to není stroj na psaní, ale stroj na přemýšlení, který vám dovede usnadnit práci. A došlo mi, že začneme uvažovat úplně jinak.

Pokračování rozhovoru

Nástroje umělé inteligence jistě povedou k diskusím nad základy lidských činností – především kreativitou. Co kreativita představuje ve vašem oboru?

M: V biologické vědě představuje nápady ohledně řešení otázek, na které jsme dosud neznali odpovědi. Poskládat si stopy z dílčího výzkumu do většího celku, abychom z něj byli schopni odvodit hypotézu k dalšímu ověřování.

B: Myslím, že v mých oborech se na rozvoj kreativity jako takové přednostně nezaměřujeme. Podporujeme racionální přemýšlení, dovednost práce s autory, s myšlenkou správně jí porozumět, interpretovat ji a budovat argument. Neříkám ale, že kreativitu nepodporujeme. 

D: V tvůrčí činnosti je zajímavé, že spousta věcí je nevědomých. Vycházejí z vaší historie, zkušenosti i vašeho umu a nejste schopen přesně popsat to, co děláte. A zde může umělá inteligence interpretovat to, co děláte, a navádět vás nějakým jiným způsobem, stává se vaším partnerem. 

Jakým způsobem tedy využívání umělé inteligence posunulo vnímání toho, co je kreativita a umělecké dílo?

D: Rozhodně k posunu došlo. Když budeme pracovat např. s Midjourney nebo Dall-e, tedy nástroji generujícími obrazy, tak ony mají určitou svoji vizualitu a estetiku. Pokud vygenerují výsledek v této estetice, jste nucen jí uhnout, najít si v záplavě obrazu něco autentického a pracovat jinou metodou. 

B: Nedávno jeden umělec vyhrál prestižní fotografickou soutěž a na poslední chvíli přiznal, že fotografii vytvořil nástroj umělé inteligence. Co si o tom myslíte?

D: Můj fotoaparát v mobilu je staršího data, nicméně fotí daleko dříve, než zmáčknete spoušť. On predikuje, že vy ji zanedlouho zmáčknete, ale ve výsledku je to stále moje fotka, protože já jsem v místě byl, vybral jsem je, zvolil kompozici. Neudělá za vás úplně všechno.

M: Musíme vědět, jak daný model reaguje na slova, a podle toho zvolit vhodný vstupní prompt, to je také součástí kreativity. Pro mě jsou umělci i lidé, kteří dokáží psát takové prompty, aby z nich vycházely zajímavé nevšední obrazy.

A pokud zadám chatbotovi, aby vygeneroval báseň či obraz, může být výsledek z pohledu estetiky skutečně krásný? 

B: Estetickou kvalitu jistě mít může. Umí napsat esej, báseň, vygenerovat obraz. Otázkou je, jak s tím naložíme? Čí je to dílo? Proč ho mám číst, proč se mám na dílo dívat, co zde obdivuji?

V přírodních vědách je výzkum založen na terénní laboratorní práci. Je i zde něco, co nástroje umělé inteligence stále neumí?

M: Nedávno jsem zkoušela brainstormovat  nápady ke svému výzkumu a zjistit, proč se něco děje. A ChatGPT mi vygeneroval různé hypotézy a pak i protokol pro laboratorní experiment. Ale já musím vzít chemikálie a spolu se studenty musíme ten experiment provést, protože zahrnuje práci s buněčnou kulturou, a to vše má svá pravidla, to je něco, co za mě AI neudělá. 

Itálie se stala první evropskou zemí, která nařídila znepřístupnění k chatbotu ChatGPT, a existuje i petice vyzývající ke zdrženlivosti. Je určitá opatrnost na místě?

B: Myslím si, že ano. AI nám jistě řekne, jak mám něco udělat. Jak například přimět kmenovou buňku k tomu, aby vytvořila určitou tkáň, nebo jak úspěšně klonovat. Ale co nám, myslím, říct nedokáže, je to, zda-li to dělat smíme, jestli je to dobré. A dobré pro koho? Tyto nástroje pracují s hodnotovými systémy, které jsou dostupné na internetu, ale shodneme se na nich? Jaké hodnotové systémy to jsou?

Hrozí tedy, že někdo může krmit internet informacemi tak, aby převážil určitý diskurs a byly generovány určité formulace? 

D: Ano, vždyť již nyní jsou některé politické události z části dílem umělé inteligence. Brexit, volba Donalda Trumpa. Ale těch etických problémů je celá řada. Jeden z nich je, jak se my sami máme shodnout na tom, co rozumíme regulací, a jak ji přijmout.

B: Navíc ti, kteří s těmito nástroji budou umět pracovat, na tom mohou bez jakýchkoliv zábran vydělávat.

Jaké doporučení tedy dát studentům a studentkám? Říkáme, že na místě je jistá zdrženlivost, ale také naznačujeme, že znalost těchto nástrojů může být značnou výhodou. 

B: Zajímejte se, čtěte, orientujte se, ale buďte i bdělí. 

M: Zajímejte se o limity umělé inteligence. Který model jak funguje. Chatbot nemůže lhát v pravém slova smyslu, on spíše halucinuje, protože sám není schopen rozeznat, co je a co není pravda. Vždy zde musí být uživatel, který by měl být zodpovědný za použití vygenerovaného výstupu.

Tedy spíše než, aby umělá inteligence ohrožovala samostatnost myšlení, může nás naopak naučit lépe kriticky myslet? 

M: Ano, studenti si nechají vygenerovat část práce, ale pak stráví třeba tři hodiny nad její kontrolou a dohledáváním citací, aby text vůbec mohli použít. Nároky na přemýšlení jsou tím pádem vyšší. Pokud by vzniklý text jednoduše jen okopírovali, vyučující to snadno pozná.

Což nakonec bude klást vyšší nároky i na pedagogy? 

D: Ano, výtahy z četby odpadnou, číst bude starostí studentů, a bude potřeba hledat jiné způsoby zadání, než jak jsme byli zvyklí. Začal jsem občas používat gpt-3 i během výuky, abych  zapojil umělou inteligenci jako mimolidského aktéra do společné diskuse. 


Přečtěte si celé číslo univerzitního časopisu Silverius.