Horizon

Horizon Europe je rámcový grantový program Evropské unie pro výzkum a inovace pro období 2021-2027. Financuje společný evropský výzkum a inovace s celkovou finanční alokací 95,5 mld €. Program navazuje na Hirizon 2020, který byl podpořen částkou cca 95,5 mld €.

Projekty se zapojením UJEP

Integrating Novel Materials with Scalable Processes for Safer and Recyclable Li-ion Batteries (INERRANT)

2023 – 2027, příjemce Foundation for Research and Technology Hellas, role osob z UJEP (FŽP – spoluřešitel, PřF člen týmu)

Projekt INERRANT se bude zabývat vývojem bezpečných a udržitelných materiálů pro lithiové baterie (LIB), které jsou již nezbytnou součástí našeho moderního světa. Cíle projektu jsou v souladu s technickými a ekonomickými standardy stanovenými v Evropském SET-plánu pro rok 2030, který cílí na technologie LIB 3. generace snižující závislost na kritických surovinách. Tým vedený Jiřím Oravou je součástí mezinárodní výzkumné skupiny, kterou celkem tvoří 12 účastníků, a to Foundation for Research and Technology Hellas, Patras, Řecko (hlavní koordinátor), Pleione Energy SA (Řecko), University College Dublin (Irsko), Fraunhofer Institute for Silicate Research ISC (Německo), Julius Maximilians Universität Würzburg (Německo), IBG Česko s.r.o. (Česká republika), NanoSpace Technology s.r.o. (Česká republika), Keysight (Rakousko), Verkor (Francie), Eurice (Německo) a Oak Ridge National Laboratory (USA). Holistický přístup projektu si klade za cíl zvýšit bezpečnost, zlepšit výkon a zrychlit nabíjecí vlastnosti LIB navržených pro elektromobilitu. Projekt se bude věnovat vědeckým a technologickým výzvám, vývojem funkčních materiálů, udržitelných procesů a pochopením relevantních jevů na rozhraní a mechanismů degradace.

Utilization of private land for mainstreaming nature-based solutions in the systemic transformation towards a climate resilient Europe (Land4Climate)

2023 – 2027, příjemce TU Dortmund, role osob z UJEP (FSE – spoluřešitel, PřF člen týmu) https://land4climate.eu

Přírodě blízká opatření (nature-based solutions, NBS) mají potenciál zmírnit dopady přírodních extrémů a změn klimatu, ale ve srovnání s tradiční infrastrukturou obvykle vyžadují více prostoru k realizaci. Cílem projektu Land4Climate je zvýšit odolnost venkovské a městské krajiny. Toho bude dosaženo využitím inovativních systémů správy a obchodních modelů pro přístup k soukromé půdě při realizaci NBS. Navrhovaný přístup chce eliminovat potřebu přímého získávání pozemků a umožnit tak realizovat opatření i v majetkově či jinak komplikovaných situacích. V rámci projektu je rozvíjena spolupráce s vlastníky půdy na navrhování a testování NBS na soukromých pozemcích s využitím nových pozemkových politik a obchodních modelů. Projekt testuje tyto možnosti v Česku, Německu, Itálii, Rakousku, Rumunsku a na Slovensku.

Children born of war – past, present and future (CHIBOW)

2015 – 2019, příjemce The University of Birmingham, role osob z UJEP (FF – supervize mladých výzkumných pracovníků) https://www.chibow.org

Ozbrojené konflikty mají obrovský fyzický a psychický dopad na děti, a to hlavně v případě, když jsou tyto děti ať už jakýmkoli způsobem spojené s nepřítelem. Množství důkazů nasvědčuje tomu, že „děti narozené z války“, například děti, jejichž otcové byli cizími vojáky a matky pocházely z místní komunity, jsou velkou překážkou k integraci jejich matek i jich samotných v poválečných společnostech. V centru zájmu je také snaha zjistit, jak životní zkušenosti těchto „dětí“ odrážejí všeobecné postoje společnosti ke vzpomínkám na válku a naopak. Projekt umožnil 15 doktorandům spolupracovat na interdisciplinárním výzkumu dané problematiky.  Na UJEP byl řešitelem projektu doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D., který se věnuje zejména vojenským dějinám severních a severozápadních Čech. Doktorské místo ve výběrovém řízení získal Michal Korhel, M.A., který se v rámci projektu zabýval problematikou „dětí pohraničí“ narozených ze smíšených česko-německých vztahů v českých pohraničních územích koncem 30. a začátkem 40. let 20. století. Na základě studia archivních dokumentů, dobových publikací a především rozhovorů s pamětníky se nabídl nové pohledy na národnostní problematiku a postavení dětí ze smíšených vztahů v poválečné československé společnosti a na vliv poválečných životních zkušeností na sociální a osobní identity těchto dětí.