Západ vs. východ: srovnání úrovně výzkumu

Ekonomická mezera se pomalu uzavírá, ve vědě jsme ale stále pozadu.

Proč jsou země EU13 stá­le poza­du, co se týče úrov­ně vědy a výzku­mu na uni­ver­zi­tách? A je tomu tak sku­teč­ně nebo jde „jen“ o to, že auto­ři výzku­mů na zdej­ších uni­ver­zi­tách mají na paž­bách svých pomy­sl­ných aka­de­mic­kých bro­kov­nic stá­le pří­liš málo citač­ních záře­zů?

Co je za námi a co před námi?

Hra­je roli fakt, že se země býva­lé­ho východ­ní­ho blo­ku sou­stře­di­ly na sna­hu zvý­šit pro­cen­to vzdě­la­né popu­la­ce a výzkum nebyl na prv­ním mís­tě? Nebyl snad pře­chod ze sta­rých pořád­ků po revo­lu­ci dost radi­kál­ní? Začne se teď meze­ra mezi úrov­ní vědy na zápa­dě a na výcho­dě uza­ví­rat nebo jsou tu nové pře­káž­ky v podo­bě poli­tic­kých tla­ků a dal­ších hro­zeb? A co mohou uni­ver­zi­ty dělat pro to, aby se živ­ná půda pro vědu a výzkum zlep­ši­la?

Na UJEP jsme se napří­klad, po vzo­ru obro­zen­ců, roz­hod­li posta­vit vědě pěk­nou zla­tou kap­lič­ku.

Hlub­ší ana­lý­zu pro­blé­mu si pře­čtě­te v aktu­ál­ním čís­le UNIVERSITAS!

(Pokud jste si ji tedy již nepře­čet­li ang­lic­ky v Times Higher Edu­cati­on, kde vyšla letos v květ­nu a odkud ji v UNIVERSITAS pře­vza­li.)