UJEPÁČEK: místo, kde se potkává univerzita, rodina a péče
UJEPÁČEK je nově vznikající dětská skupina v areálu UJEP. Propojuje univerzitní prostředí s potřebami rodin – prakticky, smysluplně a s důrazem na kvalitní péči o děti. V dubnu otevře své zázemí pro 21 dětí a nabídne službu rodičům z řad zaměstnanců, studujících i veřejnosti. Vznik UJEPÁČKU je výsledkem týmové spolupráce napříč univerzitou. Nejde jen o prostor pro děti, ale o projekt, který vznikl díky důvěře a ochotě hledat řešení. Společným cílem bylo vytvořit bezpečné a přívětivé zázemí pro děti a současně posílit slaďování pracovního, studijního i rodinného života zaměstnanců i studujících.
V následujícím rozhovoru přibližuje vznik a směřování UJEPÁČKU Zdenka Černá, vedoucí týmu projektu a vedoucí Zaměstnaneckého odboru (ZAMO), do jehož gesce spadá oblast well-beingu zaměstnanců a podpory slaďování práce, studia a rodiny. Rozhovor nabízí pohled do zákulisí příprav, představuje tým, který za UJEPÁČKEM stojí, a je zároveň poděkováním všem, kteří se na realizaci podíleli.
Kdy a z jaké potřeby se zrodil nápad na UJEPÁČEK?
Myšlenka vznikla z velmi praktické potřeby – sladit práci nebo studium s rodičovstvím tak, aby to bylo dlouhodobě udržitelné. Na univerzitě máme řadu kolegyň, kolegů i studujících, kteří řeší návrat do práce, nepravidelné rozvrhy nebo náročné pracovní období, a dostupná péče o děti je pro ně často rozhodující. Zároveň jsme od začátku věděli, že chceme vytvořit službu, která bude dávat smysl i širšímu okolí kampusu. UJEPÁČEK je veřejná dětská skupina, takže počítá i s rodiči, kteří pracují v okolí univerzity. Přirozeně ale chceme, aby v rámci nastavených pravidel pomáhala především naší univerzitní komunitě – zaměstnancům a studujícím – protože právě tam je dopad na fungování univerzity největší. Zlomovým momentem bylo, když se propojila vůle téma opravdu řešit s možností rekonstrukce a dotační podporou – tehdy se z nápadu stal konkrétní projekt.
Co je hlavním smyslem UJEPÁČKU pro UJEP a pro rodiče?
Hlavní smysl je jednoduchý – ulevit rodičům a současně posílit univerzitu jako moderního zaměstnavatele a studijní prostředí, které počítá s reálným životem lidí. Dětská skupina v areálu snižuje časové i organizační nároky a pomáhá rodičům být soustředění v práci nebo ve studiu, aniž by museli volit „buď–anebo“. Pro UJEP je to zároveň nástroj stabilizace a podpory pracovních týmů, návratů po rodičovské a obecně kultury, která je přívětivá a odpovědná
Pro koho je UJEPÁČEK určen a jak nastavíte spravedlivý přístup?
UJEPÁČEK je koncipovaný jako veřejná dětská skupina – tedy služba dostupná rodičům z řad zaměstnankyň a zaměstnanců UJEP, studujících UJEP i rodičům pracujícím v okolí univerzity. Zároveň chceme, aby v rámci kapacity přinesl co největší přínos univerzitní komunitě, protože právě tam má přímý dopad na možnost sladit práci nebo studium s péčí o dítě. Klíčové pro nás bude nastavit jasná a transparentní pravidla přijímání: dopředu známé termíny, jednotný postup a srozumitelná kritéria tak, aby rodiče věděli, jak systém funguje a proč. U limitované kapacity je férovost a předvídatelnost zásadní – to je základ důvěry.
Proč název UJEPÁČEK a co má symbolizovat?
Upřímně – UJEPÁČEK byl původně pracovní název. Používali jsme ho interně od začátku, aby bylo jasné, o čem mluvíme. Když jsme pak současně začali řešit vizuální podobu a logo, vraceli jsme se k různým alternativám, ale nakonec nám pořád vycházelo, že UJEPÁČEK je nejpřirozenější. Prostě se nám líbil nejvíc – a nic lepšího nás nenapadlo.
Zároveň je v tom i význam – název je jednoduchý, srozumitelný, a hned říká, že jde o součást univerzity, ale současně působí „dětsky“ a přátelsky. Pro nás symbolizuje propojení velkého akademického světa s tím malým, každodenním světem rodin – místo, které má být bezpečné, blízké a lidské.
V čem chcete být jiní než běžná školka, jiná dětská skupina?
Nechceme být „jiní“ pro efekt, ale v několika věcech máme přirozenou výhodu. Tou první je poloha v kampusu. Rodičům reálně uleví logistiku a dětem dá stabilní, bezpečné prostředí v menším kolektivu.
Druhou je důraz na jasná pravidla a profesionální provoz – promyšlená adaptace, předvídatelný režim, partnerská komunikace s rodiči a bezpečí jako základ.
A třetí, co je pro UJEPÁČEK typické, je potenciál univerzitního prostředí. Díky fakultám a jejich zaměření můžeme – samozřejmě vždy přiměřeně věku a bezpečně – využívat inspirativní podněty z okolí – děti se mohou postupně „potkat“ s tím, co univerzita dělá, něco si jednoduchou formou vyzkoušet, podívat se na vybraná místa, zapojit se do malých objevů, které rozvíjí zvídavost. A zároveň to funguje i opačně: UJEPÁČEK přinese do kampusu dětský svět – přirozenost, otázky a radost z objevování – a tím i lidský rozměr do každodenního akademického provozu.
Jak bude vypadat běžný den dítěte v UJEPÁČKU?
Běžný den bude postavený na stabilním režimu – příchod a klidná adaptace, dopolední program, pobyt venku, oběd, odpočinek a odpolední činnosti podle věku dětí. Důležité budou každodenní rituály – přivítání, společné aktivity, pravidelné stravování a odpočinek, prostor pro spontánní hru i řízené podněty. Součástí je i nově vybudované venkovní hřiště, takže pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu budou přirozenou částí dne. Celé to stojí na bezpečném, přívětivém prostředí a na tom, aby děti měly jistotu a rodiče klid, že věci fungují.
Kdo za UJEPÁČKEM stojí a co bylo klíčové na spolupráci?
UJEPÁČEK je projekt, který nemohl vzniknout „v jedné kanceláři“. Stojí za ním spolupráce napříč univerzitou – od projektového řízení a administrace přes investiční přípravu a realizaci, energetiku, právní a personální podporu až po přípravu samotného provozu dětské skupiny. Klíčové bylo sladit několik rovin zároveň – technickou a stavební část, dotační a legislativní rámec a zároveň praktickou každodenní realitu budoucího fungování.
Chtěla bych vyslovit i otevřené poděkování – obrovský kus práce odvedla projektová manažerka Mariana Medunová. Za investiční oddělení děkuji Pavlu Klapálkovi, Daše Šimčišinové a Vendule Poslední – bez jejich součinnosti by rekonstrukce a dotažení detailů neproběhly v takové kvalitě. Za návrh interiéru a skvělou spolupráci děkuji MgA. Kateřině Bartošové z Ateliéru Design interiéru FUD. Velké díky patří také našim energetikům Vladimíru Baušteinovi a Adamu Klímovi, právničkám Lucii Kalhousové a Evě Severové, personalistce Hance Krchovové, a samozřejmě lidem, kteří povedou UJEPÁČEK v každodenním provozu – ředitelce dětské skupiny Karolíně Novotné a hospodářce Daně Rusínové. Poděkování patří i naší Fakultě životního prostředí za výrobu plachet s logem dětské skupiny. A v neposlední řadě děkuji kvestorovi Leošovi Nerglovi – i když má k některým věcem pochybnosti, projektu věří a podporuje ho, což je pro nás důležité.
Pokud jsem na někoho v tomto výčtu zapomněla, tak to rozhodně není z nevděčnosti – velký dík patří všem, kteří se jakkoli podíleli na realizaci UJEPÁČKU. Bez času, energie a profesionality tolika lidí by nevzniklo místo, které má být praktické pro rodiny a současně bezpečné a podnětné pro děti.
Co bylo nejtěžší a co byste dnes udělali jinak?
Nejtěžší bývá sladit termíny, legislativní požadavky a praktickou realitu provozu tak, aby výsledkem nebyl jen „hotový prostor“, ale opravdu fungující služba. Náročná je i koordinace více aktérů – od technických profesí po administraci dotace a nastavení vnitřních procesů. Pokud bychom něco dělali jinak, tak ještě dříve oddělíme dvě roviny – co je nutné pro splnění podmínek a bezpečný provoz a co jsou „pěkné nadstavby“, které lze doladit později. A zároveň bychom ještě dřív otevřeli některá provozní rozhodnutí (např. režim, pravidla, komunikaci s rodiči) – aby na sebe vše navazovalo bez dodatečných úprav.
Co budete považovat za úspěch v prvních 3–6 měsících provozu?
Úspěch bude, když se naplní dvě věci současně – děti se dobře adaptují a rodiče budou mít pocit, že se na UJEPÁČEK mohou spolehnout. Prakticky to znamená stabilní tým, dobře zvládnutý denní režim, bezpečný a klidný provoz, jasnou komunikaci a minimum „hašení“ problémů. Budeme sledovat i zpětnou vazbu rodičů a provozní ukazatele – docházku, hladkost předávání dětí, funkčnost pravidel a to, zda služba rodičům skutečně ulehčuje den.
Co by měl UJEPÁČEK znamenat pro univerzitu do budoucna?
Přáli bychom si, aby UJEPÁČEK byl vnímaný jako standard – jako přirozená součást univerzitního života, ne jako „bonus“. Aby pomáhal lidem udržet pracovní kontinuitu, vracet se po rodičovské a nebýt nuceni odkládat kariéru nebo studium jen kvůli nedostupné péči. Dlouhodobě může UJEPÁČEK posílit atraktivitu univerzity pro nové zaměstnance i studující a vytvořit příklad dobré praxe, který se dá využít i v dalších oblastech podpory wellbeing a slaďování.
Vzkaz rodičům:
Nebojte se ptát a chtějte vědět, jak bude provoz fungovat – transparentnost a důvěra jsou základ. Pokud hledáte prostředí, kde je dítě v bezpečí, má stabilní režim a zároveň jste tu vy „na dosah“, UJEPÁČEK je přesně pro to vytvořený. A pro nás je důležité, aby byl start pro dítě i rodiče klidný – adaptaci chceme dělat citlivě a postupně.
Název projektu: Rekonstrukce objektu Klíšská 1695/30 pro dětskou skupinu UJEP
Číslo projektu: CZ.31.6.0/0.0/0.0/24_150/0011055
Dotační titul MPSV: NPO komponenta 3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce; investice 3.3.2 Zvýšení kapacity zařízení péče o děti; výzva 31_24_150 – Budování kapacit dětských skupin dle zákona č. 247/2014 Sb. o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů – veřejný sektor.