UJEP slaví 30 let svobody

Velkolepě.

Tohle výro­čí si to totiž oprav­du zaslou­ží. My, kdo jsme lis­to­pad 89’ zaži­li, si v sobě prav­dě­po­dob­ně nese­me něja­kou osob­ní vzpo­mín­ku, kte­rá nám při­po­mí­ná tu his­to­ric­ky zce­la výji­meč­nou nála­du oné doby a hod­no­ty, za kte­ré se “bojo­va­lo”.

Něko­mu mož­ná na ústec­ké demon­stra­ci během gene­rál­ní stáv­ky 27. lis­to­pa­du v čer­s­tvě napa­da­ném sně­hu pro­mok­ly “ger­la­chy” a straš­ně ho zábly nohy. Někdo si vyba­ví vůni jableč­né­ho šam­pó­nu Dixi, když ho cizí dív­ka z davu během Bar­ťá­ko­va pro­je­vu spon­tán­ně obja­la a on neo­hra­ba­ně zabo­řil nos do její typic­ky osm­de­sát­ko­vé trva­lé.

Roz­vzpo­me­ne­me se mož­ná, jak jsme k sobě na těch lis­to­pa­do­vých a pro­sin­co­vých shro­máž­dě­ních byli ohle­du­pl­ní, jak jsme se na sebe nevě­říc­ně smá­li, jak jsme najed­nou byli ochot­ní vsa­dit všech­no na jed­nu kar­tu, spá­lit pomy­sl­né mos­ty a zaris­ko­vat. Odho­dit všu­dypří­tomnou, tís­ni­vě šedou prů­měr­nost ostra­ži­té­ho obča­na tota­lit­ní­ho reži­mu, nasa­dit si zaprá­še­ná a not­ně při­stři­že­ná kří­d­la svo­bo­dy a hla­si­tě skan­do­vat hes­la, za kte­rá nám hro­zi­ly sku­teč­né posti­hy. Říkat prav­du, zpo­chyb­ňo­vat auto­ri­tu vlá­dy jed­né stra­ny, auten­ti­ci­tu vět­ši­no­vé ide­o­lo­gie…

30

Jest­li je vám ale letos 30 a méně, prav­dě­po­dob­ně na tu dobu žád­né osob­ní vzpo­mín­ky nemá­te. O to důle­ži­těj­ší je spo­leč­ná sna­ha pat­nác­ti insti­tu­cí z Ústec­ké­ho kra­je, kte­ré spo­ji­ly síly a daly dohro­ma­dy pro­gram důstoj­ných oslav 30. výro­čí udá­los­tí z lis­to­pa­du 1989.

Ini­ci­á­to­ry těch­to akti­vit na půdě ústec­ké uni­ver­zi­ty jsou, jak jinak, osob­nos­ti z naší filo­zo­fic­ké fakul­ty, fakul­ty umě­ní a desig­nu a peda­go­gic­ké fakul­ty. Jas­ně se za nimi rýsu­je role, kte­rou uni­ver­zi­ta a lidé, kte­ří na ní půso­bí, v Ústec­kém kra­ji zastá­va­jí. Na své nedáv­né inau­gu­ra­ci o ní mlu­vi­la prá­vě děkan­ka FF UJEP, prof. Micha­e­la Hru­bá:

Je naším úko­lem před­klá­dat zno­vu a zno­vu nejen našim stu­den­tům, ale i veřej­nos­ti mimo aka­de­mic­kou obec argu­men­ty pro nut­nost ctě­ní základ­ních hod­not, na nichž je zalo­že­no fun­go­vá­ní svo­bod­né demo­kra­tic­ké spo­leč­nos­ti. Zno­vu a zno­vu opa­ko­vat, že tato spo­leč­nost musí být zalo­že­na na vlá­dě prá­va, niko­li na vlá­dě lidí nad lid­mi. Že svo­bod­ná spo­leč­nost není spo­leč­nost, kde všich­ni mohou vše, ale kde exis­tu­jí svo­bod­ně při­ja­tá pra­vi­dla zalo­že­ná na morál­ních zása­dách a ctě­ní prav­dy, kte­rá umož­ňu­jí fun­go­vá­ní této spo­leč­nos­ti, její pře­ži­tí, a tato pra­vi­dla je potře­ba dodr­žo­vat. Jsem pře­svěd­če­na o tom, že naše fakul­ta i celá uni­ver­zi­ta je v tom­to ohle­du dob­ře nasta­ve­na, nicmé­ně se domní­vám, že prá­vě svo­bod­ná a ote­vře­ná dis­ku­se a celo­spo­le­čen­ská kul­ti­va­ce je to, co bychom měli inten­ziv­ně­ji roz­ví­jet, o co bychom měli pečo­vat a já se k tomu­to úko­lu hlá­sím…”

Tak pojď­te, nasaď­te si zase kří­d­la svo­bo­dy a dovol­te sami sobě vylét­nout v dneš­ní mož­ná až pří­liš prag­ma­tic­ké době k těm nej­vyš­ším ide­á­lům svo­bod­né demo­kra­tic­ké spo­leč­nos­ti: https://sametoveusti.cz/

Prav­da a lás­ka… ! ✌️ (I v Ústí v roce 2019)

 

Za foto­gra­fie, pou­ži­té v aktiv­ních pro­k­li­cích, děku­je­me Archi­vu měs­ta Ústí nad Labem a Muzeu měs­ta Ústí nad Labem.