Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu spojuje vědu s praxí
Vědci z UJEP se v rámci zmíněné platformy spojují s aplikační sférou, samosprávou a státní správou s cílem nacházet smysluplná řešení důsledků klimatické změny.
Proč? Protože se s nimi, totiž, s těmi důsledky, setkáváme čím dál tím častěji i v každodenním životě. A je načase, aby se, pro tuto problematiku často velmi přínosné, poznatky našich výzkumníků přestaly “válet” bez povšimnutí v projektových dokumentech a začaly se využívat v praxi. K tomu je nezbytně nutné začít se pravidelně scházet.
Protože jedině setkáváním lidí napříč obory vzniká skutečná aktivita, ve které spočívá naděje pro kvalitní život v našem regionu.
Vědci se se zástupci z řad podnikatelů, zastupitelů a představitelů kraje bavili tentokrát o problematice smysluplnosti různých občanských aktivit, o tom, jak potřeby a přínosy městských ekosystémů komunikovat, ale také o možnostech využití otevřených datových platforem pro zefektivnění péče o městské ekosystémy a jejich rozvoj.
A co já?
A co může pro zmírnění důsledků klimatické změny, či spíše pro přípravu adaptace na ně (ano, i na této aplikaci AV ČR se podíleli naši výzkumníci z IEEP), udělat každý z nás, ať už vědec/vědkyně nebo prodavač/ka v květinářství na Klíši?
Můžete třeba zasadit strom. Sázet stromy je teď stejná mánie jako otužování podle Wima Hofa. Občas, nicméně, problematická, protože zasahuje do inženýrských sítí města. Kdo chce být originální, půjde na to od lesa. Ideálně již existujícího. Nebo od potoka.
Prostě si vyberte zelené či modré místo, kolem kterého denně chodíte, a starejte se o něj. Čistěte je, přijďte s důmyslným systémem zavlažování, vyrobte cedulky s upozorněním pro ostatní, vymyslete plán rozšíření, nadchněte pro něj své kolegy či zaměstnance, domluvte se s magistrátem a zafinancujte obnovu takového místa, které v minulosti existovalo, ale zpustlo či zmizelo.
Využívejte komunitní vermikompostéry. Ano, i v Ústí jich je několik, mrkněte na mapu od Kokozy, která funguje trochu jako ta známější, kvásková, jen si místo kvásku můžete pořídit žížaly.
Nebo rovnou založte komunitní zahradu. V Ústí máme zatím dvě, což je na krajské město dost málo, ale díky podpoře Magistrátu to číslo jistě poroste.
Jestliže znáte nějakého “vlivného jedince“, zajděte za ním a zkuste jej/ji přesvědčit o proměně nějakého “brownfieldu” v zelenou či modrou plochu. My se o to, přes všemožné regulace a komplikace, pokoušíme přímo v našem kampusu.
Určitě se také podívejte na tohle video od našich vědců. Jen tak, pro sichr. Abyste věděli, že voda a zeleň ve městech nemusí být taková věda.
A až půjdete z nádraží nebo od Muzea Smetanovými sady nahoru k univerzitě, pohleaďte na tenhle Břestovec. Stojí tam už od roku 1886. Tak ať ještě pár let vydrží.
Zeleným a modrým plochám v Ústí zdar!